Kapitola 166
Alec se ani nepohnul, jen na mě zíral. Bylo těžké ho číst, protože jsem z něj neměl moc emocí. Po minutě, kdy jsme na sebe jen zírali, jsem si jen povzdechl a vrátil se do práce. Vstal jsem na ruce a kolena, vytáhl jsem návod a začal to všechno rozbalovat. I když jsem se snažil Aleca ignorovat, stál tam a pozoroval mě, dokud nakonec neodešel. Sebral nějaké hadry a začal všechno utírat.
Pracovali jsme skoro hodinu, než se ozvalo zaklepání na hlavní dveře. Právě jsem dokončil jednu židli, než jsem si uvědomil, že moje objednávka je zde. Alec odložil věci a šel si je odpovědět. Poté, co se na to podepsali, začali tři muži vytahovat různé krabice a umisťovat je doprostřed obchodu. Bylo to mnohem víc než jen nějaký inkoust. Poté, co odešli, jsem se na všechno jen podíval.
"Co všechno koupila?" zašeptal jsem si pro sebe. Popadl jsem nůžky a začal jsem to všechno otevírat. Bylo zde zrcadlo do koupelny, držák na toaletní papír a další koupelnové doplňky. Byl tam stojan na knihy pro mé neexistující portfolio. Penny mi v podstatě vybavila celou kancelář. Zatímco Alec odkládal inkoust, já pořád rozbíjel krabice a uklízel. V jednu chvíli Alec vyšel ven, aby zavolal. Nebyla jsem si jistá, co k němu padnout, ale začala jsem se cítit osamělá. Jako bych se s ním chtěla usmířit a obejmout, ale byla jsem příliš tvrdohlavá na to, abych udělala první krok.