Kapitola 194
"Připraven?" zeptal se mě Alec. Rozhodl jsem se obléct si tričko a kraťasy. Alec pro mě vytáhl dva praky. Trvalo několik minut, než je upravili, ale musel jsem neochotně přiznat, že mi pomohly se ztuhlostí ramen.
Alec se dodělával a já se na sebe jen dívala do zrcadla. "Jo, připravený, jak kdy budu." Část ohně uhasila, ale ne natolik, že jsem jim nedovolil dostat se do cesty.
"Dobrá, jdeme." Alec mi položil ruku na spodní část zad a šel se mnou ke dveřím. V balírně bylo všechno ticho, takže to působilo nepřirozeně. Předpokládám, že to byl ještě školní rok, ale tohle ticho nebylo něco, co jsem právě teď vítal.