Kapitola 173

Žena zůstala v Michaelově kanceláři dlouho, než vyšla ven. Když odcházela, na tváři se jí objevil šťastný úsměv.

Když kolem mě prošla, najednou se zastavila a zmateně na mě zírala. "Už jsme se setkali?"

Nečekal jsem, že na mě najednou promluví, byl jsem ohromen. Po návratu k rozumu jsem provinile odvrátil pohled. "Vážně? Nepamatuji si."