Kapitola 391
Diana
Ta slova visí ve vzduchu a já se okamžitě cítím zahanbená, když se na mě všechny oči v místnosti obrátí. V duchu se při té hloupé radě zašklebím. Jak je tohle možné?
Ale Dominicus se ke mně otočí se zamyšleným pohledem, v očích má bystrý zájem. „Pokračuj.“