Kapitola 3 Třetí

Lolino POV

Dnes večer. Dnes večer musím odejít.

Sedl jsem si na svou kamennou postel a přemýšlel o svém dosavadním životě. Jasmine se držela příliš dlouho, už jí to nemůžu nechat projít.

Býval jsem oblíbencem téměř všech ve smečce, dokud nepřešla máma a táta. Nevím, co se stalo tetě Natalie a strýci Andrewovi, Graysonově mámě a tátovi. Jako by čekali na příležitost, aby mě učinili bezcenným. Bývali velmi milí, dokud nebyli.

Lidé, kteří před tím incidentem nebyli ve smečce, nevěděli, že jsem dcera poslední Alfy a Luny. Všichni ve světě vlků si mysleli, že jsem mrtvý, to jsem slyšel.

Nemůžu se nechat znásilnit, nemůžu si nechat vzít svou nevinu a přesto tím odporným bastardem. Musím vymyslet plán, je mi jedno, jestli umřu při běhu, musím opustit tuhle posranou smečku, než budu ponížen.

Dnes odpoledne musím jíst, budu potřebovat energii, když budu běhat. Ten bastard za mnou určitě pošle lidi, takže musím být ve své vlčí podobě.

"Jasmine, jsi tam?", připomněl jsem Jas a ona mi v hlavě zakňučela jako odpověď. "Budu tě dnes večer potřebovat, děvče. Budu tě potřebovat, jestli se někdy dostanu ven živý. Nemůžu mu dovolit, aby mi to udělal, nám, musíme se z tohoto otroctví probojovat. Čekali jsme, protože jsme si mysleli, že bychom mohli najít lásku, ale teď je konec, Jas, musíme utéct," řekl jsem prosebně Jasmine.

"Nevím, jestli to pro nás můžu udělat, Lolo. Co když nás zabijí na první pohled kvůli mé barvě srsti? Co když nás dožene? Co když to nepřežijeme? Jsem tak slabý a posunul jsem se jen jednou, nechci tě zklamat, Lolo," řekla Jasmine slabě v mé hlavě a po tvářích mi stékaly čerstvé slzy. Nic z toho si nezasloužíme.

"Jasi, musíme to zkusit, děvče. Dnes v noci je úplněk, slyšel jsem, že zesílíme, když je úplněk, možná nám to dá sílu popohnat se vpřed, ale dnes v noci tady zůstat nemůžeme. Možná bychom našli pomoc v jiné smečce, cokoliv jiného než tady Jasmine," řekl jsem jí.

"Máš pravdu, brali jsme to příliš dlouho. Je čas, abychom se osvobodili a začali znovu, dnes večer poběžíme," řekla mi Jasmine v hlavě s nově nalezeným odhodláním.

Z jejích slov jsem viděl paprsky naděje a nově nalezeného odhodlání. Vstal jsem a vydal se do kuchyňky, abych se podíval, jestli mám nějaké jídlo, se kterým si vystačím až do večera. Potřebuji jíst, abych měl dostatek energie na běh.

Šel jsem do kuchyně a kolem pobíhali otroci a připravovali hostinu pro korunovaci Freyi a Graysona. Byl jsem zklamaný a chystal jsem se odejít, když jsem uviděl Jane. Jane je starší žena a bývala naší hlavní kuchařkou. Je jediná ze smečky, která se ke mně nechová, jako bych byl pod ní, ale nemůže se ke mně chovat veřejně, jinak by byla potrestána.

Viděla mě, když se také chystala odejít, a přišla se mnou na chodbu. Se slzami v očích mě objala a já ji objal také. Vždycky pro mě byla jako babička.

Táhla mě do tmavého rohu chodby, kde se při pohledu na můj stav zhroutila v slzy. Už nějakou dobu nebyla ve smečce, myslím, že dala výpověď, ale proč se dnes večer vrátila? Viděla, jak se její ústa pohybují, a snažila se jí naslouchat přes její myšlenky

"........slyšela, že tě odmítl a stejně si vybral Freyu. Je mi to tak líto, Lolo, nikdo si nezaslouží, aby se k němu jejich kamarád takhle choval," zašeptala se slzami, které jí stékaly po tvářích a já ji znovu objal.

"Vypadáš podvyživeně, dítě, krmí tě někdy? Omlouvám se, že jsem odešla, aniž bych ti to řekla, musela jsem jít za dcerou v jiné smečce. Porodila své první dítě a já šla za ní", řekla mi a prohlížela si mě. Můj žaludek si vybral tu chvíli k tomu, aby znovu zabručel, rozpačitě jsem sklopil zrak.

„Měl jsi dnes něco k jídlu, dítě?“ Odmítavě jsem zavrtěl hlavou a ona mi řekla, že se pro mě vrátí. Když odcházela, snažil jsem se být malý a neviditelný pro každého kolemjdoucího. Dnes už nevydržím bití a napadání , musím být trochu v pořádku, abych mohl utéct.

Jane se brzy vrátila s papírovou taškou v ruce. Dala mi ho a pevně mě objala poté, co mi řekla, ať žiju dobře, bylo to skoro, jako by věděla, že jdu pryč. Poděkoval jsem jí a odešel znovu do sklepa.

Nemohla jsem moc jíst, bylo to skoro, jako by moje tělo bylo zvyklé na to, že mě nekrmí a odmítalo jídlo. Povzdechl jsem si, když jsem si nechal papírový sáček, nemohl jsem dovolit, aby ho někdo našel, jinak bych byl potrestán.

Čekal jsem, až padne noc a začne korunovace, zatímco jsem se modlil k bohyni Měsíce, aby mi dala energii a štěstí, abych unikla z této odporné země, která neudělala nic jiného, než že mi způsobila bolest.

Otřásl jsem se na sedadle, když jsem ze sklepa slyšel kroky. Vzhlédl jsem a uviděl jednoho ze strážců smečky a trochu se uvolnil, nejsou tak horší jako vysoce postavení vlci.

"Je čas na korunovaci a Alpha Grayson vyžaduje, abyste byli blízko tanečního sálu," zaburácel jeho hluboký hlas, přinutil mě vyskočit na místo a přikývl jsem hlavou. Otočil se k odchodu a já ho následoval, nechci na sebe vyvolávat hněv.

Následoval jsem ho tam, kde probíhala korunovace. Vypadalo to krásně a velkolepě, krásné květiny byly použity k vytvoření oblouku ve dveřích a byly také rozptýleny po místnosti. Lidé oblečení v bílém, ženy v elegantních róbách a muži ve slušivých oblecích byli rozptýleni po místnosti a povídali si.

Vynikla jsem ve svém špinavém oblečení a neupraveném vzhledu, věděla jsem, že mě tam Grayson přivedl, aby mě ponížil a ukázal mi, že nikdy nebudu jeho Luna, protože jsem pod ním. Lidé na mě vrhali špinavé pohledy a někteří mě dokonce proklínali, ale celou dobu jsem měl hlavu skloněnou. Postavil jsem se stranou v tanečním sále a udělal jsem se malý.

Štěbetání v místnosti najednou utichlo a já jsem vzhlédl a uviděl Graysona v černém obleku, který mu byl dokonale ušitý, a Freyu v krvavě rudých šatech s rozparkem na stehnech, který zvýrazňoval všechny její křivky.

S vlasy ve vlnách vypadala tak dobře, že se nechala pustit, aby orámovala svůj krásný obličej, její make-up vypadal minimálně a já jsem nemohl ani popřít fakt, že vypadala úchvatně. Společně vypadali úžasně a Jasmine zavyla bolestí v mé hlavě, když jsem viděla svého druha s jinou vlčicí.

Došli na pódium a lidé začali tleskat a soustředili veškerou svou pozornost na ně. Grayson se mnou navázal oční kontakt a zlomyslně se ušklíbl. Z toho gesta se mi udělalo špatně od žaludku, protože jsem věděl, co mě čeká, pokud neuteču před koncem korunovace.

Všichni zaměřili svou pozornost na své budoucí vládce a já jsem využil této příležitosti a proplížil se z tanečního sálu a ze smečky. Měsíc byl vysoko na obloze a jasně zářil, skoro jako by mi bohyně Měsíce uvolňovala cestu.

Probojoval jsem se na konec smečky a vyhnul jsem se hlídce a strážím. Bezpečnost na hranici smečky není tak přísná a já jsem poslal poděkování bohyni Měsíce. Těsně předtím, než jsem se proměnil ve svého vlka, jsem řekl slova, která jsem měl říct od chvíle, kdy jsem věděl, že si mě nevybere.

S použitím svého původního titulu jsem řekl tato slova: "Já, Lola Ashtonová, dcera Alfy Ryan a Luny Lilian z Měsíční smečky, přijímám odmítnutí Graysona Dawsona, syna Bety Andrew a ženy Bety Natalie, jako jeho družku a vyvolenou," řekl jsem a cítil jsem příval síly, a zároveň jsem v dálce slyšel vytí vlka bolestí.

Jasmína se zmocnila mého těla a byl jsem čistý bílý vlk. Cítil jsem, jak mi žilami proudí nový výbuch energie, a pak jsem se rozběhl. Běžel jsem se vším, co ve mně bylo, a nikdy jsem se neohlédl.