Kapitola 296

Přesto si myslím, že jsem se musel umýt. Přinutil jsem své tělo vstát, natáhl jsem použité končetiny a roztřeseně jsem došel do Lewisova pokoje, který mi minulý týden patřil stejně tak. Dal jsem si rychlou chladnou sprchu, nelíbil se mi ten pocit vody na zádech, a převlékl jsem se do jednoduchých legín a jednoho z Lewisových triček. Pořád jsem si půjčoval oblečení od lidí ze smečky.

Vrátil jsem se dolů s mokrými vlasy sčesanými do rozcuchaných drdolů a vešel jsem do kuchyně, abych uviděl tu blondýnku, která měla na sobě modrou zástěru a sbírala všechny potřebné ingredience k upečení tohoto dortu.

"No dobře, nemyslela jsem si, že přijdeš. Tady..." Hodila po mně další zástěru a usmála se, než otevřela ledničku a popadla karton vajec. Bylo tak zvláštní vidět všechny ingredience rozložené. V minulosti jsme měli štěstí, že jsme dostali tři položky na výrobu palačinek, zbytek je jedno. "Takže jsem si myslel, že bys mohl udělat nalévání a míchání, zatímco já budu měřit? Zní to dobře?"