Kapitola 345

"Počkejte... vy jste se k ní právě pomodlili a ona odpověděla na vaše volání?" Žena na Oliverovu otázku přikývla a vzhlédla. Přestože bylo ještě poměrně brzy večer, na jasné obloze bylo nejasně vidět měsíc, hádám, že i darebáci uctívali tu idiotskou bohyni.

"Má na srdci nejlepší zájem vlků, a proto tě tady vítáme... Dylane, toho, kterého vybral Měsíc." Nemotorně jsem pohlédl na Olivera a mírně se přikrčil nad názvem pruhu, který mi dal. Myslím tím, co jsem na to měl říct. "Byl jsi náš druhý dar od samotné bohyně."

"Já?! Myslíš si, že jsem darem bohyně?" Byl jsem od ní nazýván požehnaným a byl jsem jmenován vyvoleným vládcem, ale ve skutečnosti být nazýván darem zacházelo věci trochu příliš daleko.