Kapitola 270 Pravidlo číslo jedna
Ella
Sluneční světlo pronikající oknem mé kanceláře zalilo mahagonový stůl jemným zlatým odstínem. Když jsem si prohlížel dokumenty před sebou, tíha mých současných okolností na mě tlačila jako nevítaný rubáš. Cítil jsem, že i můj vlk je na situaci upozorněn.
Jak jsem se zapletl s mafií, a co je důležitější, jak jsem se mohl vyprostit, aniž bych způsobil další komplikace? "V žádném případě," řekl jsem a zavrtěl hlavou. "Nepůjdu s tebou na rodinnou akci. Ne tak... brzy."