Kapitola 324 Námitka
Ella
Ostrý náraz uvědomění mě vytrhl ze spánku. Luminiscenční záře svítání už pronikala okenními roletami. Jak dlouho jsme spali? Zoufale jsem se vyškrábal zpříma a nechtěně shodil pár papírů z přeplněného stolu.
" Logane!" Potřásl jsem mu ramenem a můj hlas sevřel naléhavost. "Probuď se. Zaspali jsme!" Oční víčka se mu s třepotáním otevřela a jeho obvykle bystré oči se mu zatemnily zmatením. "Ello? Kolik je hodin?"