Kapitola 334 Ukradněte
Ella
Zdržel jsem se v honosném obývacím pokoji, slova paní Wentworthové jsem stále měla v živé paměti. Jemná záře lustrů vymalovala místnost teplým jantarovým odstínem a vrhala stíny na honosné pohovky a složité gobelíny, které zdobily stěny.
Nemohl jsem setřást rostoucí neklid, který ve mně bublal. Logan byl pryč celé hodiny a každé tiknutí ozdobných dědečkovských hodin zvyšovalo mou úzkost. Už bylo hodně po půlnoci, myslel jsem, že už by se vrátil. Co vůbec myslel tím, co řekl? Měl v plánu postavit se mužům, kteří mě dnes večer unesli, s tak malou přípravou?