Kapitola 368 Balkonová spojení
Ella
Spánek byl té noci nepolapitelný jako vždy. Zmítal jsem se a přikrývky se kolem mě kroutily, až jsem se cítil naprosto omezený. Nejdřív mi bylo moc horko, pak zima a pak jsem se bál příšer pod postelí. Přistihl jsem se, že kontroluji zámek na dveřích, otvírám a zavírám žaluzie a otáčím se sem a tam, až jsem se konečně začal vzdávat naděje.
Nikdy jsem nebyl z těch, kdo by se dobře vyspali v hotelovém pokoji. Už jako malý kluk jsem vždycky nejraději spal ve vlastní posteli. Vzpomněl jsem si, jak jsem chodil na pár večírků ve spánku, jen abych uprostřed noci zavolal rodičům, abych se vrátil domů.