Kapitola 68: Nová stránka

Edricku

Teď, když se vyřešila otázka Moanina těhotenství, alespoň v naší domácnosti, jsem se cítil mnohem více v klidu než předtím. Zdálo se, že Ella je den ode dne šťastnější a téměř každou noc u večeře klábosila o svém budoucím sourozenci. Stále jsem se musel zabývat otázkou, jak to nejlépe vychovat svým rodičům, ale aspoň jsem měl trochu času; nebylo to tak, že by můj otec procházel kolem mého přístřešku a viděl Moaně rostoucí bříško, na rozdíl od Elly, která by to viděla přímo před jejíma očima. Část mého já chtěla pokračovat ve lži a říct rodičům, že nejsem otec, ale věděl jsem, že by to bylo zbytečné, kdyby kolem pobíhala Ella. Osmileté děti nejsou zrovna nejlepšími strážci tajemství.

Zdá se, že se věci během několika příštích dní usadí do nového normálu. Sluhové byli k Moaně laskaví a pomáhali jí, kdykoli to potřebovala, ale stále byla ve své práci většinou nezávislá. Nemohla jsem se však ubránit otázce, zda bude opravdu stále považována za ‚chůvu‘, až se v těhotenství posune dále, a zvláště až bude mít dítě. Měl jsem peníze, abych jí mohl dál platit za péči o Ellu, samozřejmě, ale občas jsem přemýšlel, jestli by to bylo vhodné – zvlášť když to zjistila moje rodina.