Kapitola 146
Možná se divíte, proč můj čas v Rudé řece a Černé Luně nestačil k tomu, aby mě vyléčil. Kdybyste se mě na to zeptali, než jsem odjel na Havaj, taky by mě to napadlo. Ale v den, kdy jsem Bradymu napsal ten dopis a odešel z Černé Luny, měl jsem zjevení.
Být v Red River a Black Moon bylo úžasné a oceňuji, jak moc pro mě Hyderové a obě smečky udělali. Přitom se ke mně Hyderové často chovali spíše jako k „Leah-the-she-wolf- who- was-tzneen-and-w-in-nebezpečí“ než jen „Leah“.
Nesnažím se být nevděčný. Hodně mi chybí smečky a všichni tři Hyderové. Jde jen o to, že teď, když jsem pár týdnů sama, je příjemné být mezi lidmi, kteří neznají můj příběh a kteří mě neustále nelitují. (Nikdo z Wolf Packers se mě nezeptal na můj příběh; mají přísnou, ale nepsanou zásadu „vyprávěj svůj příběh, až budeš připravený“.) Je také příjemné být tím, kdo pomáhá místo toho, komu se pomáhá.