Kapitola 1416

Maggie se polekala a rychle změnila výraz, zvedla se s úsměvem na tváři, aby ho utěšila. „Ach jo, Wilfride, neber si to k srdci. S tvým otcem jsme si jen tak ledabyle povídali, trochu jsme si vyventilovali. Nic jsme tím nemysleli. Bylo to jen plané rodinné povídání, nic víc.“

„Žádný jiný význam? Mami, tati, všechno, co jste právě řekli, jsem slyšel zvenčí. Je správné, že takhle urážíte mou sestru? Co udělala špatného, že si od vás zaslouží tak drsná slova?“ řekl Wilfrid. Když Nigel uslyšel svého syna takto mluvit, okamžitě se rozčílil. Nasadil přísný výraz a nešťastně ho napomenul. „Mluvíš takhle s rodiči? Dovoluješ si pochybovat, jestli mluvíme rozumně, ale dáváš vůbec nějaký rozum i ty sám? Vychovali jsme tě do dospělosti. Takhle máš mluvit s rodiči?“

Wilfrid si uvědomil, že jeho tón je trochu příliš drsný. Odkašlal si a s ponurým výrazem přešel k nim.