Kapitola 114

" Promiň," řekl Jackson a trochu se na mě zamračil, zatímco dál držel talíř a v ruce držel svůj vlastní talíř. "Řekl jsi, že máš přijít na večeři. Neměl jsem... nepřijít?"

" N-ne," koktám, beru od něj talíř a zavrtím hlavou. "Samozřejmě, Jacksone. Odpusť mi...jen jsem...ztratil pojem o čase."

Pokrčí rameny a koutek jeho rtu se zvedne. "To se stává těm nejlepším z nás. Takže..." řekne, narovná se a oběma rukama drží talíř a ohlédne se přes rameno na přeplněnou místnost. „Kde bychom měli…“