Kapitola 148

" Luco," zavrčím a zbytečně mu strkám do holení, "nech mě vstát."

Luca jen zírá na Jacksona ve dveřích a pak na mě. Může za tebou přijít, říká Luca. do mé mysli, majetnické a dravé. Přimhouřil jsem na něj oči, naštvaný.

Ale není čas o tom víc přemýšlet, protože najednou Jacksonova kouřová borovice zesílí a já vzhlédnu, abych ho viděl po svém boku.