Kapitola 154

Když se druhý den ráno probudím. Jsem v naprostém omámení radosti.

Rafe se na mě jen usměje, když cestou do koupelny míjí můj koutek, je šťastný, že mě vidí šťastnou, ale Jesse okamžitě ví, co se děje, když si natahuji ruce nad hlavu a nedokážu se zbavit úsměvu z tváře.

" Uf, to je tak nespravedlivé," zasténá a padá zpět do své vlastní hromádky polštáře, když se za Rafem zavřou dveře koupelny.