Kapitola 187

" Cože!" Zaječím, škrábu se na kolena a vyklepávám ovoce a chleba z klína.

" Psst!" Jackson zasyčí, otočí se ke mně, natáhne ruku a dívá se na mě jako na blázna. "Nebuď idiot, Ari! Jestli čekáme, až se svítání přesune do rokle, ostatní. jsou taky! A přijdou si pro nás! Jen...buď zticha, dobře!?"

" Jackson!" Zašeptám, plný vzteku, ignoruji jeho slova, postavím se na nohy a vykročím k němu: "Nenecháš mě tady!"