Kapitola 205

Čas se potom podivně pohybuje, najednou stojím úplně nehybně ve své agónii a jaksi plyne tak rychle, že mu sotva rozumím, když slunce dosáhne zenitu, překročí ho a začne klesat k obzoru.

Jak...jak uplynuly hodiny?

Bože, jak jsem je přežil?