Kapitola 668

„Nepotismus,“ říkám s úšklebkem.

Zasměje se krátce a zavrtí hlavou. „Jsi si velmi jistý, Sinclaire.“

„Tohle jsem se ti snažil říct včera večer, Jacksi,“ zašeptám a můj výraz se zvážní. „Už nejsme jen… studenti, co si hrají hry, vlastně ne. Připravujeme se na skutečnou válku – a vzhledem k tomu, co dokážeme, když jsme spolu, by nás neměli cvičit odděleně. Je to ztráta času. A když mě nebudou poslouchat, když tohle říkám – tak je donutím poslouchat.“