Kapitola 799

Potlačím zamračený výraz při vyhlídce na setkání s nepřítelem a kývnu Gabrielovi, přičemž se mi na tváři rozlije krásný úsměv, jako bych z toho byla nadšená. Gabriel se na mě chvíli dívá, myslím překvapeně, a pak se temně zasměje, zavrtí hlavou a odvádí mě pryč. „Můžeš si kolem mě stáhnout čelo, Ariel,“ zamumlá a pevně mě objímá kolem paže, takže jdu těsně po jeho boku. „I když je to v pořádku s ostatními. Ano, ať dvůr věří, že jsi poslušná a milá.“

„Není tu žádná fronta, Výsosti,“ říkám docela lehce, usmívám se a kývám na ty kolem nás, kteří si na chvíli kývnou na mě. „Jsem velmi rád, že jsem tady. Zachránili jste mě před tyranií mé vlasti.“

Zašeptá se a znovu se na mě podívá. „Lžeš. Vím, že jsi patriotka, Ariel.“