Kapitola 177

Judyino POV

Kdyby držela svůj šálek kávy, když jsem vyhrkl tu zprávu, zcela jistě by ho upustila. Její čelist byla prakticky na zemi, když na mě zírala s očima rozšířenýma strachem. Nenáviděl jsem, že jsem před ní tak dlouho tajil tuto část svého života, ale teď jsem byl připraven jí všechno říct a jen jsem doufal, že se na mě nezlobí, že jí to tajím.

Promiň, myslím, že jsem neslyšela, co jsi říkal," řekla a přimhouřila na mě oči. „Cože?"