Kapitola 267

Chtěl jsem jí něco říct, abych ji ujistil, že se jí to nestane, ale zároveň jsem to nemohl zaručit. Měla pravdu; mohla skončit jako já a byl jsem sobecký, že jsem ji do takové pozice postavil. Taky mě bolelo, že mi řekla tak hroznou věc. Zavřel jsem ústa, otočil se dopředu a zíral na svou láhev s vodou, jako by v ní byly odpovědi na všechno.

Povzdechla si a otočila se zpět k oknu. Nechtěl jsem strávit tento let bojem se svou nejlepší kamarádkou, ale cítil jsem, jak se mi v očích pálí slzy, a nemohl jsem se jí teď úplně postavit, aniž bych se nerozpadl.

V jednu chvíli jsem naštěstí usnul. Probudilo mě, až když moje uši znovu měly pocit, jako by explodovaly, a letadlo začalo klesat nízko. Otevřel jsem oči a pevně jsem sevřel loketní opěrku, když letadlo začalo přistávat.