Kapitola 608

„Zdá se, že se od tebe nedokážu odtrhnout,“ zašeptal, zmenšil vzdálenost mezi našimi ústy a líbal mě, jako by na tom závisel jeho život. Náš polibek byl vším, jen ne jemný a sladký; byl těžký a naplněný tolika potlačovanou touhou. Cítila jsem, jak mi teplo proniká přímo do nitra.

Moje mysl se úplně vyprázdnila a na chvíli jsem úplně zapomněla, proč jsem se vůbec rozčílila. Nebylo fér, že na mě měl takový vliv; že mě dokázal donutit k poslušnosti obyčejným polibkem. Měl ruce v mých bocích, tiskl mě k sobě a já cítila všechno, co mi byl v tu chvíli ochoten nabídnout.

Nejhorší na tom bylo... Chtěla jsem to. Chtěla jsem to tak moc.