Kapitola 309 309
Hluboko ve spoře osvětleném nemocničním pokoji se Lara sesunula na postel a prázdné oči zíraly do propasti. Její kdysi růžová pleť zmizela a zůstala v ní jen přízračná bledost.
Caroline, pohlcená starostmi a úzkostí, se k Laře opatrně přiblížila. "Laro, mé dítě, co se stalo? Jak jsi zjistila, že jsi lapena nelítostnou řekou?"
Lara zůstala zticha, její výraz byl bez emocí.