Kapitola 6

Sophia zírala na Liama zarudlýma očima.

Čekala na vysvětlení, čekala, až si s ní promluví.

Liam se na ni podíval, jen krátce se zastavil, než stáhl pohled a neprojevil žádné emoce.

"Pojďme," řekl Emmě jemně.

Emma s úsměvem na tváři pokrčila rameny. Pak pohlédla na Sophii se soucitem v očích.

Ohromená Sophia byla na místě, když je sledovala, jak odcházejí. Do očí se jí nekontrolovatelně hrnuly slzy.

Chtěla přispěchat a požadovat vysvětlení.

Nemohla se ale vůbec hýbat, jako by jí z nohou vyrostly kořeny.

Emma byla již v šestém měsíci těhotenství...

Ale i oni byli šest měsíců manželé!

Takže Liam otěhotněl Emmu krátce poté, co se vzali.

Byl stále v kontaktu s Emmou během doby, kdy byli manželé?

Přišel domů a objal ji poté, co právě objal Emmu? Vrátil se a políbil ji poté, co políbil Emmu? On...

Sophiina postava se otřásla. Náhle se nad tou možností zarazila.

Rychle si zakryla ústa, mírně se sehnula a spěchala do umývárny.

Její myšlenky se trochu vyjasnily poté, co si polila obličej studenou vodou.

Podívala se do zrcadla, aby si prohlédla svou obyčejnou a holou tvář. Ostatním lidem se musí zdát nechutná, že vypadá tak nevýrazně, že?

Srdce se jí postupně uklidnilo a pomalu vydechla. Pak se zasmála sama sobě.

Po nejdelší době se konečně vzpamatovala.

Otočila se, jen aby se setkala s párem tmavých očí.

Liam od té doby stál u vchodu do umývárny

bůh ví kdy, zíral přímo na ni.

Jeho vysoká postava blokovala zdroj světla a se svými pohlednými rysy zastíněnými pod světlem působil o to tajemněji.

Jaká okouzlující tvář.

Sophia podvědomě zadržela dech.

Za pouhých šest měsíců jejich manželství se do tohoto muže hluboce zamilovala a tato tvář si za to zasloužila největší zásluhu.

Lákalo ji to bez ohledu na to, z jakého úhlu se dívala.

Ale teď nastal čas probudit se z jejího snu.

"Vy..."

"Podepsal jsi to?"

Mluvili téměř najednou, ale obsah jejich rozhovoru se značně lišil.

Když Sophia zaslechla Liamovu otázku, pocítila nejprve hořkost, než svěsila hlavu a řekla: "Odstěhuji se co nejdříve."

"Dobře." Muž se pohnul, opřel se o rám dveří a prohlížel si ji. "Zvedni hlavu."

Sophia se odmlčela, zmatená, proč najednou vznesl tuto žádost.

Liama překvapilo, že se necítil netrpělivý s její pomalou odpovědí. Cítil jen náznak podrážděnosti.

Opakoval: "Zvedni hlavu a podívej se na mě."

Sophia k němu vzhlédla. "Pane Ford..."

Opět tento tvar adresy.

Liam se zamračil a jeho tón byl mnohem drsnější než předtím. "Nemáš se mě na něco zeptat?"

Sophii se zachvěly oči a pak se zasmála sama sobě. "Vy mě ani neznáte, pane Forde, tak na co se mám ptát?"

Místo toho použila jeho dřívější prohlášení, aby mu oponovala.

Liam byl zmatený, ale rychle se uklidnil. Podle jeho výrazu to vypadalo, že se vůbec nic nestalo. "Nemám rád temperamenty."

Sophia pomalu zatínala pěsti a konečně sebrala odvahu. "Když mě nemáš rád, proč sis mě vzal?"

Hned poté, co to řekla, se jí najednou udělalo nevolno a otočila se, aby roubila.

Liam na ni zíral. Pak, jako by si něco uvědomil, jeho výraz poklesl.