Kapitola 6 – Vypadni!

Přitiskl si nos k jejímu krku, takže se zachichotala.

" Přestaň to dělat." Znovu se zasmála a užívala si jeho dotek na její kůži.

" Ach ano? To se ti včera večer nelíbilo?" Pokračoval ve svém podnikání. Teď ho ale trochu odstrčila.

" Řekl jsem ti, abys pracoval na těch vlastnických dokumentech. " Co se s tím stalo?" Chloe tázavě zvedla obočí a oblékla si šaty.

Kyle si jednou rukou promnul hlavu. Nebyl o moc vyšší než pět osm, levou ruku měl zakrytou i

n tetování.

" Kyle. Na něco se tě ptám." Chloe to nechtěla nechat být.

„ Proboha, Chloe. Zastávka. Dobře? Snažím se." Výrazy v jeho tváři jí stačily na to, aby jí řekl, že se mu to téma nelíbí, ale ona je Chloe a rozhodla se, že to udělá.

„ Vážně Kyle? snažíš se? Co když na nás váš bývalý přijde s žalobou?" Chtěla to mít za sebou.

Měla to, o čem vždy snila.

Ne. Počkejte chvíli!

Měla... O čem Abigail vždy snila.

Abigailin byt, vysněná práce Ab igail v Levisay international a v neposlední řadě... Abigailin snoubenec Kyle.

" Chloe. Miláček. Jen musím zapracovat na transakcích. U soudu může kdykoliv prokázat, že mi převedla peníze na účet... můžeme přijít o všechno. Nejprve na tom musíme zapracovat."

" No tak, Kyle. " Je nemajetná a nemůže si dovolit ani právníka. V nejbližší době po nás nepůjde."

" Holky! Znám ji. Je to velmi silná žena. Nebude nečinně sedět na zadku a čekat, až se její těžce vydělaný majetek jen tak pustí.“ Luskl prsty.

Ale Chloe ho nemohla nechat dál pokračovat: „Je silná? Páni! a kdo jsem já? Slaboch?"

" Ne ne. Miláček. jsi krásná. Stokrát krásnější než ona. Jsi vším, co jsem vždy chtěl, miláčku!" Kyle se ji tak moc snažil utěšit. A uspěl.

Chloe teď ztichla a vrhla na něj pohled 'nezahrávej si se mnou'.

„ Pojď sem, Chloe. Dovolte mi, abych vám připomněl, jak moc vás miluji." Zamumlal a začal jí rozvazovat špagetová ramínka noční košile.

Chloe, jejíž rty byly našpulené, se teď trochu chvěla štěstím. To je to, co ona vždycky

chtěl. To je to, o čem vždycky snila.

Abigailin snoubenec... běží za ní. Abigailin veškerý majetek patřící Chloe.

Konečně!

Dostala to.

Všechno!

Kromě vlastní matky!

Abigail se při tom odhalení motala hlava. Měla by se bát cizince ve své ložnici. Ale kupodivu se vzpamatovávala z počáteční paniky. Už nebyla vyděšená.

Ale…

Byla naštvaná!

Zuřivý!

Místo toho, aby se otočila a vyběhla ze svého bytu, vpochodovala dovnitř místnosti, kde mluvil po telefonu tlumeným tónem: "Připravte toho vedle apartmá."

Nechápala, o čem mluví. Ale dala to sakra.

" S kým to mluvíš?" Pro jednou byla šťastná, když skočil na její nečekanou přítomnost a otázku.

" Promluvím s tebou později." Přerušil hovor a hodil telefon na postel. Když se k ní přiblížil, měl palce zaháknuté v kapse džín a na tváři měl široký úsměv.

Jak mi může tento vyřazovaný kus lhát? Stále nemohla uvěřit, že je to podvodník.

„ Mluvil jsem s přítelem. Tak co kdybychom si dali večeři někde v pěkném prostředí." Pokrčil rameny: „Bude to na mně. A potom, po svém prvním platu, mě pohostíte bombovou večeří někde v luxusním prostředí."

Hravě jí šťouchl prstem na hruď.

„ Neodpověděl jsi mi, Henry. S kým jsi mluvil?"

„ Já…“ Zasmál se, „Mluvil jsem s někým, kdo pracuje v této modelingové agentuře…“ snažil se znít přesvědčivě, ale selhal.

Proč si toho nikdy nevšimla? Byl to velmi ubohý lhář!

" SZO. jsou. Vy. Henry?"

Ta otázka ho přiměla zastavit se.

" Promiň? Co?" Nečekaná otázka ho zaskočila.

Neopakovala otázku, ale dál se na něj dívala s rukama přivázanýma k hrudi. Jeho pronikavé modré oči si ji změřily od hlavy až k patě a po celém těle se jí zachvěl

která jí připomínala něco jiného.

Bože! Pokud to nebyl Henry, pak to znamená…

Vystřelila oči, aby se na něj podívala.

enry Nebyl gay!

Když ji to poznání zasáhlo, zdálo se, že o tom věděl, protože k ní začal dělat malé krůčky.

co měl za lubem? Začala se pohybovat dozadu, aniž by přerušila oční kontakt.

" Ať jste kdokoli... Zastavte se!" Nechtěla mu dát najevo, že znovu propadá panice.

A v tu chvíli přestal.

" Neboj se mě, zlato." Na jeho tváři byla něžnost.

" Ty lhář!"

" Abigail, můžu ti to vysvětlit!" Pokusil se ji chytit za ruce, ale ona je odstrčila.

" VEN!"

" Cože?" Poslouchej, Abigail. Můžu vysvětlit."

" ŘEKLA JSEM... VEN." vykřikla. Nevěděla, proč chce plakat, ale nechtěla mu ukázat svou slabší stránku.

Pořád se jí díval do očí a pak s lehkým přikývnutím si povzdechl a ustoupil. Zvedl telefon z postele a šel do obývacího pokoje pro svůj laptop.

Než odešel, otevřel ústa ve snaze něco říct, ale aniž by mu dala šanci, držela ho za límec a odtáhla ze svého bytu.

Ve tváři měl šok, jako by nečekal, že to udělá.

„No! Tak zamkněte dveře!" Zamumlal si popod vousy a bez ohlédnutí odběhl pryč a zavřel za sebou dveře.

" Rascal!" Zašeptala ze všech sil, aby zadržela slzy.

„ Toto je vaše kancelář, Abigail. Doufám, že se ti to bude líbit." Ethan Hanks ji prováděl.“ Dvacáté patro se skládá z vyššího managementu a kanceláře generálního ředitele. K dispozici je také speciální zasedací místnost vyhrazená pouze pro špičková jednání. Brzy se také setkáte s naším CEO. Hunter Levisay je fanouškem pracovitých lidí.“

Pořád se rozhlížela kolem sebe a byla ohromena. Doufala, že si nikdo nevšimne jejích volných kalhot kolem pasu. Hodně zhubla za to, že zůstala dlouhé hodiny hladová.

Ale už ne!

" Mimochodem Abigail. " Jak brzy se sem můžeš přesunout?" Trochu poskočila, když Ethanův hlas prořízl její myšlenky.

" Tady?" Chtěli, aby zůstala dvacet čtyři sedm v kanceláři? No, to by zvládla. Byla od přírody workoholička. Potřebovala práci, aby odvedla svou mysl od hezkého ďábla, kterého vykopla ze svého života.

„Ano. Toto je hotel. Pamatujete si? Vlastní Levisay International. Našim vysoce postaveným zaměstnancům nabízíme ubytování. Náš generální ředitel obývá penthouse. Pak je tu toto výkonné patro, kde bydlím spolu s dalšími dvěma zaměstnanci.“

Abigail byla ohromena. Bude vlastnit luxusní hotelové apartmá?

" Budu tedy bydlet na exekutivním patře?" Tázavě se na něj podívala, ale když začal vrtět hlavou, věděla, že překročila hranici. „Je mi to tak líto, Ethane. Samozřejmě, proč dostanu slovo výkonného ředitele? Samozřejmě by tam mělo být další patro pro dělníky.“

Zněla omluvně. Ale byl zaskočen, když ho znovu viděl pohnout hlavou: "Ne Abigail." Váš bude vedle přístřešku."

" Cože?" co tím myslíš? Zůstanu s generálním ředitelem?"

" Ne... ne... Samozřejmě, že ne!" Ethan se uchechtl: "Bude s tebou sdílet podlahu, ale ty budeš mít naprosté soukromí." Kromě toho bude vaše hlášení oficiálně přímo generálnímu řediteli. Právě teď je na Manhattanu a stará se o naši centrálu."

Měla ráda svou kancelář. Mělo barevné schéma šedé a světle modré.

"Budu tady zítra v devět, Ethane." Usmála se, když ji Ethan znovu překvapil a zavrtěl hlavou: „Po týdnu se připoj, Abigail. Přineste si věci. Ubytujte se ve své rezidenční části. Jděte a nakupujte kancelářské oblečení. Za tento účel vám dáme hned padesát procent vaší mzdy. “ 2

Ethan se zastavil, když od ní nedostal žádnou odpověď. Stála tam s otevřenými ústy a nebyla si jistá, jestli ho slyšela správně.

Vypadalo to, jako by věděli o její situaci, "Ehm. Dobře. Nevěděl jsem, že... svým zaměstnancům tolik usnadňujete." Řekla s nervózním smíchem.

Tato práce se ukázala být odpovědí na její nevyřčené modlitby. Nemohla uvěřit, že je taková

šťastný.

" Proč nebudeme?" Naši zaměstnanci jsou pro nás důležití!” Ethan jí věnoval svůj nejlepší úsměv. Byl to hezký muž, ale v ničem se nepodobal Henrymu.

Proč se jí v mysli z ničeho nic vynořil ten Henry?

Potřebovala ho překonat. A z nějakého zvláštního důvodu to pro ni bylo obtížnější než překonat Kylea.