Kapitola 291
Michael na mě zíral a mračil se nad mou ponurou náladou. Jemně se zeptal: "Co se děje? Proč jsi najednou naštvaný?"
Ustaraně na mě zíral. Tváří v tvář jeho pronikavému pohledu jsem se ocitl bez slov.
Váhal jsem, jestli mám svůj střet s Josephine vylíčit Michaelovi. Netušila jsem, jak zareaguje, a nechtěla jsem mu přidělávat starosti.