Kapitola 547
„ Anno, proč sedíš sama v obýváku?“
Josefínin hlas mě vytrhl z hlubin mého zármutku.
S trhnutím jsem se usmál a otočil se k ní.
„ Anno, proč sedíš sama v obýváku?“
Josefínin hlas mě vytrhl z hlubin mého zármutku.
S trhnutím jsem se usmál a otočil se k ní.