Kapitola 125

Trvalo další hodinu, než jsem znovu usnul. Stál jsem v chladu časného rána a mluvil o ad**d muži, jehož přítomnost mě stále otřásala, zahnalo to zbytky spánku, které mi tížily víčka.

Zůstal jsem stočený v Asherově objetí a užíval si teplo a jeho dřevitou vůni, jak si mě spánek pomalu získával.

Toho rána jsem vstal z postele jasný a brzy, jel jsem do kavárny kousek za městem, ale stále ještě na hranicích smečky. Zastavili jsme se tam cestou dovnitř a Breyona se zamilovala do jejich karamelových macchiat a medvědích drápů. Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli jet těch patnáct minut navíc a jednu nám vzít, protože jsme oba trávili ráno s Cordelií.