Kapitola 169

"Vážně ses zastavil na kávu?" Tristan se zhroutil; jeho výraz nepobavený, když na mě zíral.

Pokrčil jsem rameny a protlačil se kolem něj. "Ne všichni jsme zvyklí na noční směny. Soudě podle tvé nevrlost bych řekl, že ani na to nejsi."

"Nejsem nevrlý." Zafuněl, několikrát na mě zamrkal, než se vzpamatoval a vedl cestu Asherovým bludištěm podobným kobce.