Kapitola 33

Jakmile bylo vše zabaleno, všichni tři jsme zamířili do kuchyně na večeři. Deset minut do večeře a v polovině mého prvního talíře se ozvalo zaklepání na dveře.

"Pravděpodobně je to Beta Devin." Kývl jsem na tátu a postavil se ke dveřím.

Beta Devin trpělivě stál na naší terase a na tváři se mu objevil ponurý úsměv, když jsem otevíral dveře.