Kapitola 50

Stále jsem nemohl setřást obrázek Arthurovy tváře z mysli. Ten intenzivní pohled, který mi věnoval, když se naše ruce dotkly, jeho slova – všechna se mi přehrávala v hlavě jako neúprosná smyčka.

Seděl jsem na kraji postele, zíral do zdi a snažil se pochopit všechno, co se na tom mostě stalo.

Monica seděla naproti mně a starostlivě svraštila čelo.