Kapitola 57

Cítil jsem, jak mi při čtení Noemova textu přeběhl mráz po zádech. Ze všech časů, kdy mě kontaktoval, proč teď? Rychle jsem strčil telefon zpět do kapsy a snažil se soustředit na Liama, který mě napjatě pozoroval.

"Kdo to byl?" zeptal se a z jeho hlasu vycházelo znepokojení.

Zavrtěla jsem hlavou a přinutila se k úsměvu. "Nikdo důležitý. Jen... rozptýlení."