Kapitola 49 Paměť

Emmin POV

Když vcházím do Ethanova přístřešku, místa, kde jsme si za poslední měsíc a půl udělali domov, po tvářích mi stékají čerstvé slzy. Každý kout bytu je plný vzpomínek na nás.

Chtěla jsem s ním strávit zbytek života tady, ale hluboko uvnitř jsem věděla, že štěstí není napsáno v mých kartách. Bůh by mi vzal Ethana, stejně jako jsem ztratil svou rodinu. Byl jsem si jistý, že osud se mnou zahraje tento krutý trik.