Kapitola 120
Oči se mi plní slzami. Sakra. Posledních pár týdnů jsem byl tak emotivní.
"Potřebuji čas," řekl jsem jí pomalu. Snažím se potlačit své emoce.
Vypustí dech. "Dám ti čas, jestli to potřebuješ, ale vždy si pamatuj, že tě miluji. Vždy jsem tě nosil ve svém srdci, i když jsem si myslel, že jsi umřel. Doufám, že mi můžeš věřit a vědět, že když mě budeš potřebovat, vždy tu pro tebe budu."