Kapitola 124
Jeřáb.
Do prdele! Zajedu si rukou do vlasů a sleduji, jak spí. Na jejích tvářích byly stále vidět stopy slz a lámalo mě, když jsem ji viděl tak zlomenou.
Ava vždycky uměla skrývat své city. Dnes ne a bylo to zatraceně syrové. Topilo ji to a aniž by si to uvědomovala, topila mě spolu s ní.