Kapitola 47 Tým Adan

LUCY.

S Adánem jsme strávili celé odpoledne uprostřed lesa bez mého náhrdelníku na krku a bavili jsme se jen o čemkoli pod sluncem. K mému zklamání se mi hlas v hlavě nevrátil tak, jak jsem doufal.

S těžkým srdcem jsem se rozhodl to zavolat a řekl jsem mu, že bychom to možná mohli zkusit znovu někdy jindy. "Měli bychom se vrátit do balírny. Mám hlad."