Kapitola 130 Kontrola reality

Všichni byli tak vyděšeni zuřivostí svého šéfa, že se nikdo neodvážil chopit se iniciativy a uklidnit ho. Vypadal jako ztělesnění samotné smrti, smrtelnější než cokoli, s čím se kdy setkali. Byli příliš vyděšení na to, aby se k němu i přiblížili, protože palčivá intenzita jeho pohledu a vyzařující síla z něj měly pocit, jako by mohly zabíjet.

Lucas ale vykročil vpřed, plně si vědom emocionálního zmatku, kterým mafiánský boss procházel. Objal Alessandra kolem ramen a snažil se ho odtáhnout od Micahova bezvládného těla. Byl to monumentální úkol, protože Alessandro byl nehybný jako hora, ale Lucas vytrval v naději, že vnese alespoň trochu klidu do zuřící bouře v něm.

„Šéfe, ten parchant je mrtvý. Teď se musíme soustředit na to, abychom se dostali k Enzovi, než si uvědomí, že o něm víme,“ navrhl Lucas tichým, uklidňujícím tónem.