Stáhněte si aplikaci

Apple Store Google Pay

Seznam kapitol

  1. Kapitola 101 Tajný ctitel
  2. Kapitola 102 Italský Don
  3. Kapitola 103 Nastražení pasti
  4. Kapitola 104 Lámač srdcí
  5. Kapitola 105 Svádění
  6. Kapitola 106 Se zavázanýma očima
  7. Kapitola 107 Drsný trest
  8. Kapitola 108 Patří Jemu
  9. Kapitola 109 Je nepochopitelný
  10. Kapitola 110 Špinavý skandál
  11. Kapitola 111 Manželka k pronájmu
  12. Kapitola 112 Jeho lákavá nabídka
  13. Kapitola 113 Sobecké rodinné vazby
  14. Kapitola 114 Těžké rozhodnutí
  15. Kapitola 115 Smlouva
  16. Kapitola 116 Koupě prstenu
  17. Kapitola 117 Budoucí manžel
  18. Kapitola 118 Senzační zprávy
  19. Kapitola 119 Zase se vyhýbá
  20. Kapitola 120 Zkušební kostým
  21. Kapitola 121 Dokonalý přítel
  22. Kapitola 122 Svatba snů
  23. Kapitola 123 Zlomení kouzla
  24. Kapitola 124 Manželský pár
  25. Kapitola 125 Adeline Montecarlová
  26. Kapitola 126 Ztracená dědička
  27. Kapitola 127 Šťastné dny
  28. Kapitola 128 Návnada
  29. Kapitola 129 Poloviční pravda
  30. Kapitola 130 Kontrola reality
  31. Kapitola 131 Odplata
  32. Kapitola 132 Fasáda
  33. Kapitola 133 Spravedlivé, či nespravedlivé
  34. Kapitola 134 Další soupeř
  35. Kapitola 135 Získání zpět toho, co je jeho
  36. Kapitola 136 Zahájení války
  37. Kapitola 137 Neočekávané prohlášení
  38. Kapitola 138 Je to moje žena
  39. Kapitola 139 Vykoupení
  40. Kapitola 140 Pojďme domů
  41. Kapitola 141 Švagr
  42. Kapitola 142 Návrat dědičky
  43. Kapitola 143 Malí zachránci
  44. Kapitola 144 Kruté odhalení
  45. Kapitola 145 Oběť
  46. Kapitola 146 Zkouška lásky
  47. Kapitola 147 Její superhrdina
  48. Kapitola 148 Chirurgie
  49. Kapitola 149 Naděje
  50. Kapitola 150 První setkání

Kapitola 2 Nevěrná

Druhý den ráno Arii probudilo klepání na dveře. Pomalu otevřela oči, ale zpanikařila, když kolem sebe ucítila těžkou ruku, která ji pevně tiskla k jeho tvrdému tělu. Poznala dotek svého manžela, ale stále nechápala, proč ji objímal ještě blíž, když ji tak hluboce opovrhoval. Byl včera v noci tak opilý, že zapomněl na svou nenávist k ní?

Lehce se pohnula a opatrně se podívala na svého spícího manžela. Stále ji ohromovalo, jak může tak nebezpečný a mocný muž vypadat tak nádherně. Její oči hltaly pohled na široká, mohutná ramena svého mafiánského manžela a jeho silné, svalnaté, potetované paže, které ji objímaly jako krajta.

Jeho tvrdá, dobře tvarovaná hruď se jí tiskla k zádům a stále cítila každou rýhu a hřeben jeho osmibalového břicha. Jeho silná, svalnatá stehna se jí zaplétala mezi nohama a jeho tvrdé ranní dřevo ji šťouchalo a svádělo k tomu, aby podlehla pokušení.

Povzdechla si a podívala se na jeho klidnou tvář a zavřené oči. Jeho modré, okouzlující oči byly jeho nejsvůdnějším rysem. Jeho široké čelo, špičatý nos, plné přirozeně rudé rty a ostrá čelist by však dokázaly porazit i řeckého boha.

Stále si pamatovala svůj svatební den, kdy ho poprvé uviděla, a okamžitě se do něj zamilovala. Pak si ale pomalu uvědomovala, že své srdce oddala bezcitnému ďáblovi, který nevěděl, jak si její lásku vážit.

Právě teď se děsila, že kdyby narušil svůj spánek, jeho nálada by byla horší než kdy dřív. Po třech letech strávených s ním ho znala velmi dobře. Chápala jeho potřeby a přání, aniž by promluvil. Nebyl to běžný zvyk, ale výsledek její nesobecké a bezpodmínečné lásky k němu. Vdala se za něj, když jí bylo osmnáct, a zamilovala se do něj na první pohled. Poté, co si ho vzala, žila s nadějí, že jednoho dne její láska a oddanost způsobí, že se do ní zamiluje i on.

Ale její naděje se pomalu rozplynula, protože každý den vídala v každých novinách a bulvárních plátcích fotografie svého manžela s novou ženou v náručí. Uvědomila si, že žije v falešné naději a že její přání po šťastném manželství se nikdy nesplní. Polkla knedlík v krku, pomalu sundala jeho ruce z pasu a opatrně a bezhlučně vstala. Stále byla nahá, a tak se rychle oblékla, když klepání sílilo, a šla otevřít dveře. Boky dveří se odsunuly a odhalily tchyni, která se na ni dívala s žalostným úsměvem.

Nebylo žádným tajemstvím, jak se Alessandro choval ke své ženě, a Aria byla na ty lítostivé a někdy i posměšné pohledy nad jejím ubohým postavením manželky nejsilnějšího a nejmocnějšího muže v zemi zvyklá.

„Je Alessandro vzhůru?“ zeptala se Arie její tchyně Maria. Maria byla Alessandrova nevlastní matka, ale k Arii byla vždy laskavá a jediná, kdo k ní cítil soucit. Starala se o Alessandrova otce i o Alessandra poté, co jeho matka utekla se svým milencem a zradila jeho otce. Alessandrovi bylo tehdy čtrnáct let a od toho dne nenáviděl ženy a nikdy žádné nedůvěřoval kromě své nevlastní matky Marie.

„Ne, ještě spí,“ odpověděla Aria tiše.

„Ach jo, bude se zlobit, když přijde pozdě do kanceláře. Nevadí, já ho vzbudím. Běž a připrav mu snídani. Víš, jak hroznou náladu má, když nestihne všechno včas,“ navrhla Maria a s obavami držela Ariu za ruku. Aria přikývla a rychle seběhla dolů do kuchyně, aby připravila Alessandrovu oblíbenou snídani.

Maria vešla do pokoje a zavřela za sebou dveře. Na rtech se jí mihl lstivý úsměv, když se podívala na spícího Alessandra. Přesně věděla, co musí udělat, aby mu zkazila den. Když pomalu kráčela k Alessandrově posteli, něco jí zachytilo nohu a přimělo ji podívat se dolů. Tam, na podlaze, ležely roztrhané Ariiny kalhotky.

Její šťastná nálada se zkazila a ona zatnula zuby vzteky. Maria nikdy nechtěla, aby její nevlastní syn měl šťastný manželský život, a neustále mezi Alessandrem a Ariou vytvářela nedorozumění. Alessandro, zaslepený důvěrou v nevlastní matku, věřil všemu, co říkala.

Maria s nenávistí kopla do roztrhaných kalhotek, až sklouzly pod postel. Znovu si nasadila falešný sladký úsměv, přistoupila k posteli a něžně pohladila Alessandra po hlavě a čekala, až se probudí.

Alessandro ji instinktivně plácl rukou pryč, což Marii donutilo vykřiknout bolestí. Alessandro otevřel oči a podíval se na Mariinu bolestnou tvář, v ospalém pohledu se mísil zmatek a podráždění.

„Promiň, mami. Nevěděl jsem, že jsi to ty,“ zamumlal, ale jeho hlas zůstal chladný. Zapomněl, jak mluvit tiše. Jeho srdce naplnilo tolik hořkosti, že nebyl schopen cítit lásku ani náklonnost.

Když jeho matka utekla se svou milenkou, Alessandrov otec Antonio – tehdy mafiánský boss západní Itálie – je chytil a před Alessandrovy zraky zabil jak jeho ženu, tak i jejího milence. Srdce malého chlapce nedokázalo snést trauma z toho, že byl svědkem vraždy své matky, a nebyl schopen nic udělat, aby tomu zabránil. Aby se ochránil, instinktivně začal věřit, že každá žena je nevěrná a nedůvěryhodná.

Poté, co se Antonio oženil s Marií a přivedl ji domů i s jejím synem, byl Alessandro nucen ji oslovovat „matko“. Maria mu projevovala více lásky než svému vlastnímu synovi. Mladý Alessandro si pomalu začal myslet, že je jeho dobrodinkyní, a věřil všemu, co řekla. I teď, jakožto osmadvacetiletý dospělý muž, se pro něj víra v nevlastní matku stala zvykem.

„Dobré ráno, Alessandro. Je pozdě a napadlo mě se na tebe podívat. Bála jsem se, protože nikdy nespíš tak dlouho,“ zamumlala Maria starostlivým hlasem.

„Přišla jsem včera večer pozdě a mám schůzku až odpoledne. Takže jsem nemusela jít do práce brzy. Neboj se, jsem v pořádku,“ řekl Alessandro, vstal z postele a přetáhl si přes hlavu tričko.

„Jé, hloupá já,“ zasmála se Maria hravě a plácla se do čela. „A já si myslela, že budeš naštvaná, protože Aria včera utratila dva miliony za nákupy,“ řekla třesoucím se hlasem. Bylo to všechno součástí jejího hraní, aby jí Alessandro uvěřil. „Prosím, nezlob se na ni. Je mladá a naivní.“

„Proč bych se na ni zlobil, že utrácí moje peníze? Je to moje žena a může utrácet, kolik chce,“ řekl Alessandro ledabyle. Maria hořela žárlivostí, ale nasadila pokorný úsměv. Byla to ona, kdo utratila dva miliony za nákupy s použitím černé karty, kterou Alessandro dal své ženě s neomezeným limitem. Maria vždycky používala Ariinu kartu, ale Arii vyčítala, že je zlatokopka a bezstarostně zachází s Alessandrovy penězi.

„Ach, Alessandro, jsi tak laskavý manžel, synu. Nevím, proč Aria cítí potřebu flirtovat s jinými muži,“ zašeptala pomalu, ale dostatečně hlasitě, aby ji Alessandro slyšel.

„Co udělala?“ Alessandrovy oči hořely hněvem, když se zamračil na svou nevlastní matku.

„Promiň, neměla jsem to vyhrknout… Měla bych odejít,“ zamumlala Maria třáslým hlasem starostí. Začala couvat, protože věděla, co se pravděpodobně stane dál. Byl to její každodenní čin.

„Ne, přestaň,“ rozkázal Alessandro vztekle. „Řekni mi, co Aria udělala.“

Maria si povzdechla a předstírala váhání. Falešně tupým hlasem řekla: „Včera, když jsme šly nakupovat, potkala mladého a pohledného prodavače. Flirtovala s ním. Snažila jsem se ji varovat, ale jak víš, nikdy mě neposlouchá.“

Alessandro nečekal na další informace. Vyběhl z místnosti s myšlenkami na nalezení své ženy. Hořel hněvem a žárlivostí a potřeboval Arie přimět uvědomit si, komu patří.

تم النسخ بنجاح!