Kapitola 381 Smíření
Emma se připojila a její hlas byl naplněn opravdovým obdivem. "Vidím to, Sofie. Záříš a vypadáš ještě krásnější. Můj, můj! Záře po svatbě ti sluší," pochválila ji a na rtech se jí objevil úsměv.
Sofie si Emmina slova nemohla pomoct, ale byla zaskočená. Emma nikdy nechválila a Sofia to věděla jistě. Rozhlédla se po místnosti, napůl v očekávání, že najde Kat číhající v nějakém temném koutě a její pronikavý pohled se zavrtává přímo do Sofiina bytí. K Sofiině překvapení však Kat nikde nebyla.
Sofia, která ji přemohla zvědavost, se obrátila ke Carlovi a hledala odpovědi. "Kde je Kat? Nepřišla na večírek?" Sofiin hlas nesl nádech úžasu, protože by to byl další nečekaný zvrat, kdyby se Kat skutečně rozhodla chybět . Účast na těchto setkáních vyšší společnosti byla prakticky Katin modus operandi. Nikdy by si nenechala ujít příležitost setkat se s dědici bohatých rodin – umění, které Emma vštěpovala své dceři od útlého věku, jak Sofia během jejich společné výchovy pozorně pozorovala. Carlovy oči prohledávaly dav a jeho rysy přecházely záblesky podráždění. "Ano, přišla," odpověděl a jeho hlas byl zabarvený náznakem frustrace. Jeho pohled se upřel na Emmu a jeho výraz vyžadoval vysvětlení. "Kde je Kat, Emmo? Neměla by přijít a poblahopřát Sofii?" Carlův tón nesl nádech výčitky, jeho zklamání bylo patrné z jeho zamračeného výrazu.