1 Kapitola 572 Chybí mi můj syn a kamarád

1

Selena*

Ztratil jsem pojem o čase, jak se noc chýlila k úsvitu a vycházející slunce vrhalo do místnosti svou jemnou záři. Vyčerpání na mě doléhalo těžce, nejen fyzicky, ale i psychicky, a neuvědomoval jsem si svou daň, dokud ranní světlo nezačalo prosvítat závěsy. Mé první myšlenky, když jsem se probudil, se točily k Austinovi a Zanderovi a přemýšlely jsem, jak se jim beze mě daří.