Kapitola 592 Navždy spolu

Slzy mi stékaly z očí, když jsme se líbali. Zakňourala jsem do rtů svého partnera, přemožená náporem emocí. Byla jsem šťastná, ale nevíra ve mně přetrvávala – málem jsem ho ztratila.

Byla pravda, že jsme si nikdy doopravdy nevážili svých blízkých, dokud jsme je málem neztratili. Zažila jsem peklo i nebe v těch několika okamžicích, kdy mi můj partner ležel bezvládně na klíně a pak znovu dýchal. Poté, co jsem ho málem ztratila, jsem věděla, co pro mě znamená, a nikdy bych ho kvůli ničemu neignorovala. Byl vším, co jsem potřebovala k životu, dýchání a pocitu života.

„Proč pláčeš, kamaráde?“ Zander se znepokojeně zamračil a jemně mi vzal tvář do své velké dlaně. Jeho dotek byl něžný a jeho oči hledaly ty moje s hlubokou láskou a starostí. Zavrtěla jsem hlavou a snažila se usmát skrz slzy, ale emoce mě dusily a nechaly mě beze slov.