Kapitola 20 Dvacátá
Adrianova perspektiva
Probudil jsem se následující ráno po tom, co Grayson přišel do mé smečky, a cítil jsem se hrozně. Uvědomil jsem si, jak špatně jsem se choval k Lole. Zoufale jsem chtěl, aby byla na vině, abych ji mohl odmítnout, ale ona byla tak dokonalá.
„Tak dokonalá pro nás. Měsíční bohyně by nás nespojila s někým, kdo pro nás není dokonalý,“ řekl Daxon v mé hlavě a poprvé od doby, co jsem Lolu potkal, jsem s ním souhlasil.