Kapitola 90 Devadesátá

Lolino POV

Pomalu jsem otevřel oči a setkal jsem se s nádhernými zelenými a oříškovými očima, které jakoby viděly skrz mou duši. Chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněl, co se mezi mnou a majitelem očí v časných ranních hodinách stalo. A celkem za 0,01 vteřiny jsem byl celý rudý od studu.

"Teď se přede mnou schováváš? Věřím, že jsi byl před pár hodinami tak odvážný a sebevědomý," škádlil mě. Zabořil jsem obličej do polštáře silněji a slyšel jsem, jak se nade mnou chechtá.