Kapitola 98 Devadesát osm

Lolino POV

"Otevři oči, Lolo," řekl hlas a já jsem pomalu vstal a probudil se. Zalapal jsem po dechu a posadil se, když jsem za tím hlasem uviděl obličej. Nade mnou stála velmi krásná žena, její oči měly barvu přírody, krásný, svůdný odstín zelené. Její vlasy byly čistě bílé, stejného odstínu jako bílé šaty, které měla na sobě. Její pleť vypadá mléčně a úžasně a její krása mě jen šokovala.

"Se-selene?" zeptal jsem se s koktáním a ona s úsměvem přikývla hlavou. "Selene? Ach moje bohyně, jsi to opravdu ty?" zeptal jsem se šokovaně a ona se zasmála. "Ano, to jsem já Lola," uchechtla se tiše a ten zvuk byl pro mé uši melodický a magický.