Kapitola 110

ADAMŮV POHLED

Prostě se nedokážu dívat na Alexis a Nathana, jak si užívají vzájemné společnosti; jejich smích a hravé škádlení mě prořezává jako nůž. Každý sdílený úsměv a okamžik spojení mezi nimi se cítí jako zrada, která ve mně rozdmýchává oheň závisti.

Intenzita mých emocí je ohromující, palčivá bolest v hrudi, která mi ztěžuje dýchání. Cítím hluboký pocit bezmoci, jako bych byla na pokraji toho, aby mě pohltily plameny, a moje žárlivost hrozila, že mě promění v popel.