Kapitola 77

ADAMOVA POV

Když poslouchám, jak Alexis vypráví o všech křivdách, které jí Evalyn a moje matka udělaly, zaplavuje mě hluboký pocit studu. Jak jsem mohl dovolit, aby ji všichni takhle šlapali? Kdo se chová k jejich ženě tak ohavným způsobem?

Tíha viny se těžce usadí na mých bedrech, když si uvědomím rozsah své nedbalosti a spoluúčasti na tom, že jsem dovolil Alexis trpět. Každé Alexisovo obvinění mi slouží jako bolestná připomínka mého selhání při její ochraně a zaplavuje mě vlna lítosti a výčitek svědomí.