Kapitola 92

ARIIN POV

Najednou se dveře rozletí. Moji bratři, Neal a Nathan, doprovázeni mým tátou, vtrhli do mého pokoje s pocitem naléhavosti. Jejich tváře jsou vyleptané starostí a zrcadlí obavy v jejich očích, když se ke mně spěšně přibližují.

Nealova ruka pevně svírá mou mou, zatímco Nathanovo obočí se svraští úzkostí a mluví jednohlasně.