Kapitola 153

Pak jsem znovu začal běžet ke zbrani.

Byl jsem zadýchaný, do obočí se mi zarývalo tupé bodnutí a celé mé tělo se třáslo strachem, ale přesto jsem sáhl po zbrani. Běžel jsem zpátky k vlkovi, který se stále válel a držel si svého nyní pravděpodobně pulzujícího péro a namířil si ho na obličej, otočil nohu a použil ji, aby mě úplně srazil z nohou, i když jste mohli vidět, že ho stále bolí.

Znovu jsem ho udeřil do hlavy, tentokrát rukojetí pistole, a přitiskl mu hlaveň přímo do oka, čemuž se začal smát.